|
| |
|
|
Hodnocení míry znečištění vodních nádrží sinicemi metodami dálkového průzkumu Země
NOVÁK, Matěj
Kvalifikační práce se zabývá vyhodnocením znečištění vybraných vodních nádrží sinicemi a řasami pomocí jejich spektrálních vlastností. V práci jsou porovnána data naměřená terénním spektroradiometrem ASD Fieldspec 4 s laboratorně vyhodnocenými daty odebranými in situ. Pro zhodnocení míry znečištění sinicemi a řasami byly vybrány spektrální algoritmy 709/620 a 709/665. Hodnoty spektrálních algoritmů 709/620 a 709/665 vykazovaly těsnou lineární závislost s laboratorně vyhodnocenými koncentracemi fykocyaninu a chlorofylu-a (709/620 s PC a 709/665 s Chl-a) a regresní modely dosahovaly značné přesnosti (R2PC = 0,7339; R2Chl-a = 0,7899). V případě vztahu spektrálního algoritmu 709/665 s TP, PP a PN bylo taktéž dosaženo těsné lineární závislosti. A regresní modely dosahovaly opět značných přesností (R2TP = 0,7273, R2PP = 0,7466, R2PN = 0,7491). To naznačuje, že využití spektrometru ASD Fieldspec 4, potažmo jiných metod DPZ využívajících pro vyhodnocování spektrální reflektanci, nabízí v praxi vhodnou alternativu k vyhodnocování stavu povrchových vod prostřednictvím laboratorního vyhodnocovaní vzorků.
|
|
| |
|
|
Vliv eutrofizace životního prostředí na přeměny a vyplavování dusíku z půdy do vod
KOFROŇOVÁ, Iveta
Práce je zaměřena na základní vlivy přeměny dusíku v půdě (nitrifikace), na následné vyplavování dusičnanů z půdy do vod a dopady eutrofizace vodního prostředí na lidský organismus. Z výsledků práce vyplývá, že vzájemné působení všech tří sledovaných faktorů (hnojení, vlhkost půdy, vegetace) má průkazný vliv na rychlost nitrifikace. Obecně lze říci, že rychlost nitrifikace s hnojením stoupá, s přítomností vegetace klesá a s ubývající vlhkostí půdy stoupá. Zdravotní riziko dusičnanů ve vodě spočívá v jejich konzumaci a následného vzniku methemoglobinémie (především u malých kojenců) a vzniku N-nitroso sloučenin (např. nitrosaminy), které vykazují karcinogenní a teratogenní účinky. Dusičnany spolu s fosforečnany také podporují růst sinic a řas. Sinice pak mohou produkovat cyanotoxiny vyvolávající několik dalších skupin onemocnění
|
|
|
Vliv deficience fosforu na růst a primární procesy fotosyntézy u řas a sinic
Zezulka, Štěpán ; Maršálek, Blahoslav
Omezování rozvoje vodních květů sinic je spojováno s nutností omezit přísun živin do vodních nádrží, a to zejména fosfor. Je známo, že vyšší obsah fosforu nebo změna poměru N/P ve prospěch fosforu zvýhodňují sinice v růstu. Na laboratorních kulturách sinice Synechococcus sp. a zelené řasy Chlorella sp. byl studován vliv deficience fosforu. Kultury předpěstované ve standardním médiu (0.18 mM P) byly převedeny do média zcela bez fosforu nebo obohaceného 0.045 mM, 0.09 mM, 0.18 mM a 0.36 mM fosforu. Rychlost růstu (hustota suspenze) a parametry indukované fluorescence chlorofylu byly měřeny po 1, 2, 3, 4 a 7 dnech expozice. Významný inhibiční účinek na růst i fluorescenční parametry byl zjištěn u sinice, kultivované v médiu bez P. Naopak zelená řasa neprojevila téměř žádnou významnou citlivost na množství P v médiu.
|
host ::
RSS.